Tradičně se věří, že starověký Egypt byl rozkvetlou oázou v nekonečné poušti. Ačkoli podnebí země bylo horké, celkově upřednostňovalo pohodlný život a dobře rozvinuté zemědělství. Toto tvrzení však není zcela pravdivé.
Instrukce
Krok 1
Vědci starověkého Egypta zastávají názor, že v období vzniku civilizace, tj. Před 5000 lety se klima severovýchodní Afriky příliš nelišilo od toho dnešního. Ve skutečnosti nedošlo k rozdělení na roční období. Den a noc byly spojeny s létem a zimou. Přes den bylo nesnesitelně horko a v noci chladno. Někdy byly v noci mrazy.
Krok 2
Klimaticky nejtěžší byly březen a duben, kdy po dobu 50 dnů zuřil khamsin, takzvaný „rudý vítr pouště“. Pokryl pole a silnice Egypta silnou vrstvou písku. Někdy bouře zakryla slunce tak hustou prachovou oponou, že ve výšce dne přišla „egyptská temnota“známá z Bible. Pršelo výhradně v nilské deltě a stalo se to každých pár let, takže je Egypťané vnímali jako přirozenou anomálii.
Krok 3
Život Egypťanů závisel výlučně na povodních Nilu, které nejen že zalévaly zemi toužící po vlhkosti, ale také ji zúrodňovaly úrodným bahnem. Na začátku června vody Nilu zezelenaly, protože se v nich objevilo velké množství řas. Potom Nil zčervenal, když do něj spadl sopečný prach z vyplavených břehů. Hladina vody v červeném Nilu rychle stoupala, řeka se vylila z břehů a zaplavila údolí. Obvykle se to stalo na konci září a již v říjnu hladina vody znatelně poklesla.
Krok 4
Flóra a fauna starověkého Egypta byla mnohem bohatší než nyní. Rostly tam akácie, fíkovníky, datlové palmy, lotosy, papyrusy a další rostliny. V údolí se potulovali divocí osli, ovce, bizoni, gazely, antilopy, žirafy, lvi a levharti. V Nilu plavaly krokodýly, hrochy a všechny druhy ryb. Země byla skutečným rájem pro lovce a rybáře, pokud se jim samozřejmě podařilo vyhnout se nebezpečí, že se stanou kořistí samotných krokodýlů. Kromě toho příroda obdařila údolí Nilu obrovskými zásobami stavebního kamene, vč. růžová žula, pískovec, vápenec, alabastr a mnoho dalších hornin.
Krok 5
Civilizace starověkého Egypta se tedy vyvinula v ne nejhorším, ale zároveň daleko od ideálních přírodních podmínek. Egypťané museli vynaložit velké úsilí na vývoj původně divokých prostor. V budoucnu příroda odměnila egyptské pracovníky tak velkoryse, že se nemuseli starat o technické zdokonalení své práce. Možná to je důvod pomalého rozvoje egyptské civilizace.
