Pedagogika je věda, která zahrnuje staleté zkušenosti s výukou a výchovou. Sociální pedagog významně přispívá k procesu vzdělávání a výchovy. Zkušenosti v této oblasti také pomáhají samotnému učiteli v životě.
Sociální pedagogika jako obor pedagogiky
Pedagogika je každý den tvrdá práce, která učitele učí příkladnému chování a vysoké sebeovládání. Sociální učitel je na sebe náročný, neustále hledá správné řešení, protože jeho úkolem je přenášet znalosti a formovat harmonicky rozvinutou osobnost.
Sociální pedagogika jako celek, jako umění výuky a výchovy, pomáhá orientovat myšlení učitele na vytváření sociálních vztahů ve společnosti. Sociální pedagog pracuje s dětmi a dospívajícími ze znevýhodněných rodin s nízkými příjmy nebo z velkých rodin a také s jejich rodiči. Její činnost je zaměřena na řešení osobních a sociálních problémů dětí a dospívajících, pomáhá jim chránit jejich práva a svobody.
Sociální pedagog přispívá k vytváření prostředí psychologického pohodlí, bezpečí; přijímá opatření na ochranu jejich práv a svobod. Sociální pedagogika tedy poskytuje důležité zkušenosti v oblasti vztahů, vysvětluje charakteristiky chování člověka a jeho motivy, ukazuje způsoby a metody řešení problémů.
Sociální pedagogika poskytuje pedagogovi důležité životní zkušenosti při řešení problémů
Tato aktivita samozřejmě zanechává jakýsi otisk myšlení a chování učitele. Profesionální mentalita tedy nastavuje postoje a hodnoty k sociálnímu učiteli, rozvíjí užitečné osobní a profesionální vlastnosti.
Sociální pedagogika učí vytrvalosti, trpělivosti a vytrvalosti. Práce s dětmi z problémových rodin je koneckonců skvělá práce. Žáci rehabilitačních center, vzdělávacích a jiných institucí nepochybně potřebují napravit své chování tak, aby se v budoucnu mohli ocitnout v životě a stát se váženými občany.
Sociální pedagog chápe, že traumatizované děti potřebují pomoc. Žáci ze znevýhodněných rodin nevylučují možnost vzniku duševních poruch, které mohou v budoucnu vést k asociálnímu chování ve společnosti a protiprávním jednáním. Učitel se zabývá morální výchovou těchto dětí, aby se naučily morálním normám a zákazům a objevovaly v sobě duchovní bohatství.
Sociální pedagogika učí učitele navazovat důvěryhodné vztahy s lidmi, kteří potřebují pomoc. Dítě ze znevýhodněné rodiny se často liší v duševním zdraví a inteligenci od dítěte z plnohodnotné rodiny. Úkolem sociálního pedagoga je nasměrovat potenciál problémových dětí správným směrem, pomáhat rozvíjet jejich schopnosti a nadání.
Sociální pedagog rozvíjí komunikační a empatické dovednosti, které mu pomáhají vnímat a porozumět pocitům druhých. Samotné zkušenosti s prací s dětmi ze znevýhodněných rodin dávají učiteli příležitost vyhnout se četným chybám v životních situacích.
Sociální pedagogika orientuje učitele na analytické myšlení. Práce s problémovými dětmi vyžaduje schopnost analyzovat příčinu jejich destruktivního chování a také najít způsoby, jak problémy vyřešit a zmírnit následky. Pedagogika zpravidla učí uvědomovat si výsledky svých činů. Sociální učitel tak rozvíjí potřebné osobní vlastnosti, jako je organizace, odpovědnost a iniciativa. Předpokládá se, že profese sociálního pedagoga je povoláním. Ne každý se nakonec rozhodne zvolit cestu učitele, je nutné vnitřní přesvědčení a vědomí, že práce s dětmi je osudem člověka.
