Nejen lidé, ale i zvířata se snaží co nejdříve skrýt před letním deštěm. Ptáci a hmyz nelétají v deštivém počasí. Pokud však necháte okno otevřené v dešti, komáři jistě poletují do místnosti.
Komáři jsou relativně malý a spíše křehce vypadající hmyz. Vykazují však úžasnou vitalitu a nadále nás kousají navzdory mnoha ochranným a odstrašujícím prostředkům. Nejvýraznějším rysem tohoto hmyzu je jeho schopnost létat v dešti.
Pro komáry znamená přímý zásah dešťové kapky přibližně stejný jako třítunový nákladní vůz dopadající na člověka, to znamená okamžitou smrt. Běžná dešťová kapka váží asi 50krát více než komár, a pokud zasáhne hmyz sedící na vodorovném povrchu, zabije ho. A přesto se komárům daří docela úspěšně se pohybovat v dešti.
Nedávno v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences vyšel článek, ve kterém je z fyzikálního hlediska uvažována dynamika srážky dešťové kapky a létajícího komára. Abychom pochopili základní principy interakce hmyzu a kapiček, vědci použili vysokorychlostní kameru. Pokus byl proveden ve speciální instalaci, kde byl k simulaci deště použit postřikovač s čerpadlem.
Průměrná velikost těla komára je 2–3 mm na šířku a na výšku a přibližně 7 mm na délku s hmotností 2 miligramy. Kapka vody váží 100 miligramů a její průměr je 2–3 mm. Vzhledem k průměrné frekvenci padajících dešťových kapek a jejich rychlosti kolem 9 metrů za sekundu můžeme usoudit, že ke kolizi hmyzu a poklesu dojde každých 20 sekund.
Vědci byli schopni určit, že když kapka zasáhne nohy, hmyz se odvalí do strany. Pokud zasáhne tělo, komár se po určitou dobu pohybuje s kapkou dolů asi o 60 mm a poté jej opustí. Hmyz tak může v dešti létat naprosto bezpečně. Silné srážky však pro komáry představují smrtelnou hrozbu, protože časté trysky jej mohou přibít na zem.
