Zatýkací rozkaz na Juliana Assangea, zakladatele nechvalně známého zdroje Wikileaks, vydal Interpol 1. prosince 2010. Od té doby byl Assange pod hrozbou zatčení, čelí deportaci do Švédska.
Julian Assange se stal světově proslulým díky síťovému zdroji Wikileaks, který založil a který opakovaně publikoval tajné a důvěrné dokumenty řady zemí. Do volného přístupu se dostalo zejména obrovské množství dokumentů o průběhu amerických vojenských operací v Iráku a Afghánistánu.
Bylo to po zveřejnění těchto dokumentů, kdy se Assange začal dostávat do potíží, a byl proti němu zahájen trestní případ sexuálního obtěžování a znásilnění - ve Švédsku podaly v této souvislosti najednou dvě ženy. V reakci na to Julian řekl tisku, že případ zjevně nebyl marný a pravděpodobně souvisel s afghánskou dokumentací, kterou zveřejnil. Bezprostředně po tomto prohlášení byla obvinění z něj stažena, ale o deset dní později byl případ znovu otevřen. Assange sám věří, že k tomu došlo pod tlakem USA. Ve Švédsku byl na jeho zatčení vydán zatykač, v reakci na to Assange odešel do Londýna. Právě tento odchod byl důvodem, proč 1. prosince 2010 Interpol zapsal Assange na mezinárodní seznam hledaných.
7. prosince se Julian sám ohlásil policii, kde byl zatčen. O týden později byl propuštěn do soudního procesu s kaucí ve výši 240 000 liber. Soud se konal v únoru 2011 a bylo rozhodnuto o vydání Assange do Švédska. Všechna odvolání a odvolání byla neúspěšná a verdikt soudu zůstal v platnosti.
Švýcarská banka PostFinance zároveň zmrazila Assangeovy účty pod záminkou, že jim poskytne nepřesné informace o místě bydliště. Zmrazila svá aktiva a platební systém PayPal, k čemuž došlo na přesvědčivou žádost amerického ministerstva zahraničí. Nezůstali pozadu za kolegy Visa a MasterCard a blokovali všechny příjmy k účtům webových stránek WikiLeaks. Je těžké uvěřit, že důvodem tak velkého zmrazení účtů a aktiv Assangeho bylo „poskytnutí nepravdivých informací o místě jeho bydliště“nebo obvinění ze znásilnění ve Švédsku.
Když britský nejvyšší soud potvrdil vydání, Assange se uchýlil na ekvádorské velvyslanectví, které mu poskytlo politický azyl. Julianovo rozhodnutí, stejně jako kroky Ekvádoru, se britským úřadům nelíbilo. Existovaly dokonce hrozby útoku na ekvádorské velvyslanectví, ale později se objevily zprávy, že k žádnému útoku nedojde. Současně lze status velvyslanectví odebrat ekvádorské misi, protože území velvyslanectví slouží ke skrytí zločince, a nikoli k jeho zamýšlenému účelu. Poté může být Assange zatčen, formálně zůstává v rámci mezinárodního práva. Čas ukáže, jak bude tato situace vyřešena. Všechno však naznačuje, že v blízké budoucnosti bude Julian Assange stále vydáván do Švédska, poté bude proti němu vzneseno nové obvinění ve Spojených státech, kde bude vydán.
