Než ruský jazyk získal moderní podobu, prošel ve svém vývoji dlouhou cestou. Nejbližší jsou dva jazyky najednou - ukrajinský a běloruský.
Instrukce
Krok 1
Ruský, ukrajinský a běloruský jazyk patří do východoslovanské větve indoevropské jazykové rodiny. To znamená, že v dávné minulosti mělo mnoho evropských jazyků společný indoevropský proto-jazyk. Pomocí srovnávací historické metody vědci porovnali moderní jazyky, identifikovali podobnosti a rozdíly a rekonstruovali základní jazyk.
Krok 2
Podle výzkumu kdysi byla angličtina, němčina, ruština, ukrajinština a mnoho dalších jazyků jedním jazykem. Ale v souvislosti s přesídlením starověkých kmenů se jazyk změnil, získal nové rysy výslovnosti a gramatické struktury, nové lexikální jednotky a následně nová pravidla psaní. Přibližně v 7.-8. Století. vznikl staroruský jazyk, který je „otcem“ruského, ukrajinského a běloruského jazyka.
Krok 3
V průběhu historického vývoje byla staroruská národnost rozdělena na tři úzce související národnosti: ruskou, ukrajinskou a běloruskou, které se začaly rozvíjet samostatně. Ale navzdory rozdělení si všechny východoslovanské jazyky zachovaly společné rysy.
Krok 4
Nejprve je třeba poznamenat, že významná část lexikálního fondu je společná. Kromě praslovanských slov existují také běžné výpůjčky z Turkic, Finno-Ugric, Baltic, Iranian, Germanic, Caucasian a jiných jazyků. Pro ruský jazyk jsou typické výpůjčky z francouzštiny, němčiny a angličtiny. V ukrajinském a běloruském jazyce je zaznamenán významný vliv polské slovní zásoby.
Krok 5
Ve fonetice existuje také řada funkcí, které odlišují východoslovanské jazyky od ostatních indoevropských jazyků. Proto-slovanské kombinace písmen * nebo * ol, * er, * el byly transformovány do intervocalních kombinací -oro-, -olo-, -re-, -lo-. Kombinace písmen * tj, * dj se vyvinuly do souhlásek h, j, zh. Zvuk I byl vytvořen z kombinací labiálních souhlásek s j. Společným rysem východoslovanských jazyků je také redukce, tj. Ztráta samohlásek ъ a ь a jejich transformace na o a e v silných pozicích.
Krok 6
Gramatickou shodou ruského, běloruského a ukrajinského jazyka je jejich syntetická nebo flektivní struktura. To znamená, že gramatická spojení mezi slovy jsou vyjádřena ve větší míře pomocí koncovek (skloňování). Tento rozdíl lze vysledovat ve srovnání s germánskou skupinou jazyků, mezi něž patří němčina a angličtina. Tyto jazyky jsou analytické, tj. Ty, ve kterých převažuje tvorba gramatických vazeb pomocí předložek.