Spotřebitelé znají konzistentní černé a bílé pruhy čárových kódů na obalu produktu. Ale ne každý ví, jaké informace se pod ním skrývají, o čem může čárový kód říct.
Nejběžnějším čárovým kódem je evropské číslování článků EAN-13. V USA a Kanadě se používá 12bitový kód UPC.
První tři znaky v digitální hodnotě čárového kódu jsou kódem regionálního zastoupení sdružení (předpona národní organizace), ve kterém je registrován výrobce produktu. Většina podniků dává přednost registraci v zastoupení sdružení svých zemí, ale sdružení nezakazuje registraci podniku v jiné zemi, proto nelze zemi výroby zboží určit prvními třemi číslicemi.
Kódy začínající dvěma (předpony 200 až 299) jsou rezervovány samostatně. Tyto kódy používají podniky pro své vlastní účely, obvykle maloobchod, a označují cenu, hmotnost a další parametry. Nepoužívají se mimo podnik a nejsou registrovány ani regulovány třetími stranami.
Dalších 4-6 číslic je kód výrobce (registrační číslo výrobce produktu). Každá regionální předpona je přidělena k registraci od deseti tisíc podniků do milionu. Délka tohoto oboru závisí na předpisech krajského úřadu. S větší velikostí pole lze zaregistrovat více podniků, ale poté může každý podnik zaregistrovat menší množství zboží (další čísla). Pokud je tedy kód společnosti 6 číslic, pak má každá společnost příležitost zaregistrovat 1000 produktových jednotek.
Samotný kód produktu je dalších 3 až 5 číslic. Délka tohoto segmentu závisí na tom, jak byla délka podnikového kódu zvolena registrátorem jako základní. Digitální kód produktu zároveň nenese žádný sémantický faktor. Sdružení doporučuje důsledné přiřazování kódů ke zboží, protože jsou vydávány nové typy produktů, aniž by do tohoto kódu bylo vloženo jakékoli konkrétní sémantické zatížení. Jedná se pouze o sériové číslo položky produktu, které terminální počítač v obchodě jednoduše převezme ze své vlastní počítačové základny, kde je uložen název a cena produktu.
Poslední číslice je kontrolní číslo a slouží k ověření, že skener čte tahy správně. Čísla na sudých místech se sčítají a vynásobí 3. Dále se přidávají čísla na lichých místech. Poté se výsledky sečtou a v konečné částce zůstane pouze číslo na posledním místě. Potom se toto číslo odečte od 10. Výsledným rozdílem je kontrolní číslo, které se musí shodovat s číslem označeným jako poslední v čárovém kódu.