Důležitost chleba v životě člověka, zejména ruského, je těžké přeceňovat. Pomáhal přežít ve středověku a během válek minulého století. Proto existuje mnoho písní o chlebu, stejně jako o pšenici, která se objevuje v příslovích a rčení. A nejslavnější lidová moudrost „chléb je hlavou všeho“lze vykládat různými způsoby, ale v každém případě zdůrazňuje důležitost tohoto produktu.
Instrukce
Krok 1
Etymologický výklad
V ruštině, stejně jako v mnoha slovanských jazycích, mají slova „hlava“a „šéf“společný původ, nejstaršímu členovi rodiny se nadarmo říká „hlava“- je ctěn a respektován. Vycházíme-li tedy z etymologie, získá ruské přísloví poněkud odlišnou interpretaci: chléb je důležitější, důležitější než všechno ostatní na stole. Slovanský národ ve skutečnosti tento výrobek ctil, bez něj by se nemohlo uskutečnit ani jedno jídlo. V kruté ruské zimě je obzvláště důležitý obsah kalorií v potravinách, proto musí být všechna jídla, včetně obilovin, konzumována s chlebem, takže je to uspokojivější.
Krok 2
Výklad stravy
Chléb vyrobený z kvalitních zrn obsahuje velké množství živin a vitamínů, které člověk potřebuje. Zajímavé je, že i v bezcitné formě je uchovává téměř ve stejném množství. Proto v podmínkách dlouhodobého hladu, jen s jedním chlebem nebo suchary, může člověk žít až do příští sklizně.
Na toto téma existuje další přísloví: „Lepší chléb s vodou než koláč s problémy.“V takových letech ztratily peníze svůj význam; obilí bylo jakousi mírou, která určovala hodnotu všeho ostatního. Navíc, po vytvoření příznivých podmínek, může být snadno skladován po poměrně dlouhou dobu.
Krok 3
Geopolitický výklad
Ve středověku se drtivá většina válek, zejména bratrovražedných, nedělala kvůli přírodním zdrojům, ale právě kvůli úrodné půdě, na níž lze pěstovat plodiny, včetně žita a pšenice. Proto, aby vyhladověli vesnici, byla zaseta pole často zapálena a hladoví lidé byli nuceni se opevnění vzdát. Můžeme tedy říci, že chléb byl, ne-li příčinou, pak cestou k dosažení vítězství ve válce nebo nájezdu.
