Výživné představuje určitou částku peněz, kterou musí rodič, který s nimi nežije, zaplatit za výživu nezletilých dětí. Jak se určuje jejich velikost?
Za vyplácení výživného na výživu nezletilých dětí odpovídají rodiče, kteří s nimi nežijí společně: takový požadavek stanoví článek 80 zákona o rodině Ruské federace, registrovaný v zákoníku naší země pod číslo 223-FZ ze dne 29. prosince 2005. Toto nařízení však poskytuje rodičům poměrně velkou míru svobody při určování jejich velikosti.
Stanovení výše výživného
Jedním ze způsobů, jak určit výši měsíčních plateb v hotovosti na podporu dítěte, je uzavřít dohodu o této otázce mezi rodiči. Společně a dobrovolně tak stanoví částku, kterou rodič, který nežije s dětmi, zaplatí rodiči, který s nimi žije, aby vyhověl jejich potřebám. Je důležité si uvědomit, že taková dohoda podléhá povinnému notářskému ověření. Při dosažení dohody o výši výživného navíc stojí za to vzít v úvahu ustanovení čl. 103 odst. 2 zákona o rodině Ruské federace, který stanoví, že výše plateb podle dohody nemůže být nižší než výše výživného, které by dítě mohlo dostat, pokud by bylo stanoveno v soudním řízení.
Soudní postup pro stanovení výše výživného je tedy druhou hlavní metodou používanou v naší zemi ke stanovení jeho výše. V tomto případě se soud obvykle řídí ustanoveními čl. 81 odst. 1 zákona o rodině Ruské federace, který stanoví výši výživného ve formě podílu na příjmu rodiče, který má povinnost zaplatit jim. V případě žádosti o výživné na jedno dítě je tedy pro tyto účely přidělena 1/4 měsíčního příjmu, 1/3 příjmu pro dvě děti a 1/2 příjmu pro tři děti.
Poměr hodnoty životního minima a výživného
Navzdory absenci těchto informací přímo v uvedených oddílech Zákona o rodině Ruské federace věnovaných výpočtu výše plateb obsahuje tento regulační právní akt požadavek spojit výši výživného s částkou životního minima. Tyto požadavky jsou obsaženy v článku 117 o indexaci výživného. Odstavec 2 tohoto článku tedy stanoví, že pokud je platba určena rozhodnutím soudu, musí je soud stanovit ve výši, která je násobkem integrální hodnoty nebo podílu na životním minimu. Například částku výživného v paušální částce lze nastavit na 1,5násobek životního minima pro každé dítě.
Takový požadavek je stanoven zákonem, aby byly splněny podmínky čl. 117 odst. 1 zákona o rodině. Faktem je, že výživné podléhá roční indexaci v souladu se změnou hodnoty životního minima.
