Index lidského rozvoje je vícesložkový souhrnný ukazatel, který pravidelně sestavují pracovníci OSN za účelem srovnání zemí.
Účel indexu
Koncept indexu lidského rozvoje (HDI) byl vyvinut v roce 1990 týmem odborníků Organizace spojených národů zabývajícím se srovnáváním mezi zeměmi. V průběhu práce na tomto tématu jim bylo jasné, že různé země se mezi sebou příliš liší, než aby dokázaly srovnat jedno kritérium.
Výsledkem je, že výzkumný tým vedený Mahbub-ul-Haqem přišel s kompozitním indikátorem založeným na několika kritériích. Zároveň v procesu používání prošel koncept indexu poměrně vážnými změnami: například v roce 2010 byla významně rozšířena škála kritérií zohledněných při jeho stanovení a v roce 2013 byl index, který byl dříve nazvaný Index lidského rozvoje, byl přejmenován na Index lidského rozvoje “.
V současné době experti OSN počítají tento index ročně pro 169 zemí. V procesu provádění výpočtů jsou všechny rozděleny do 4 skupin: stavy s velmi vysokým HDI, s vysokým HDI, s průměrným HDI a s nízkým HDI. Každá skupina zemí se navíc skládá ze 42 států (skupina s vysokým HDI zahrnuje 43 zemí), takže velikost skupiny zůstává každý rok stejná, ale její složení se neustále mění.
Složení indexu
Pro výpočet indexu lidského rozvoje používá OSN tři hlavní skupiny indikátorů, z nichž každá je zase integrální, z toho se počítá na základě několika parametrů v ní obsažených. První skupinou indikátorů je tedy hodnocení průměrné délky života v uvažovaném regionu, které závisí zejména na situaci v životním prostředí, na úrovni vývoje medicíny a dalších faktorech.
Druhá skupina indikátorů je určena k hodnocení úrovně gramotnosti populace analyzovaného stavu. To je zase založeno na prevalenci a dostupnosti vzdělávacích institucí, kvalitě vzdělávání v zemi, rozvoji vzdělávací infrastruktury, jako jsou knihovny a školení, a dalších charakteristikách země.
A konečně, třetí skupina indikátorů používaných k výpočtu indexu lidského rozvoje je založena na hodnocení životní úrovně populace v konkrétním státě. Životní úroveň podle odborníků OSN závisí na úrovni příjmu, produktivitě práce, úrovni cen ve státě, inflaci a podobných parametrech.
